Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování

Navrhovaná novela vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů stanovuje specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu pro specificky vymezené spalovací stacionární zdroje, které se uplatní v situacích, kdy je z důvodu omezení či ukončení dodávek zemního plynu do ČR celostátně vyhlášen na základě energetického zákona soubor opatření označený jako „předcházení stavu nouze“ nebo je vyhlášen stav nouze, případně je-li vyhlášen nouzový stav dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky z důvodu krizové situace v energetice.

Navrhovaná změna vyhlášky je reakcí na současnou geopolitickou situaci související s ruskou invazí na Ukrajinu a s tím spojenou nutností zajistit dodávky tepelné energie, především v nadcházející topné sezóně, pro odběratele tepelné energie, kteří tuto energii odebírají prostřednictvím soustav zásobováním tepelnou energií. Navrhovaná legislativní úprava má ve svém důsledku umožnit nepřerušenou dodávku tepelné energie označené skupině odběratelů v případě, kdy by došlo k omezení či přerušení dodávek zemního plynu odebíraného z Ruské federace do České republiky. V důsledku aplikace navrhované úpravy dojde ke snížení spotřeby zemního plynu ve spalovacích stacionárních zdrojích dodávajících tepelnou energii prostřednictvím soustav zásobování tepelnou energií za účelem zajištění dostatku zemního plynu pro další odběratele – domácnosti a průmyslová odvětví.

Nově doplňované závazné podmínky pro provoz se budou vztahovat na dvě skupiny stacionárních zdrojů v případě, že budou naplněny vyhláškou stanovené podmínky, a to pouze po dobu, po kterou budou tyto podmínky naplňovány. Jedná se o situace, kdy je buď Ministerstvem průmyslu a obchodu vyhlášen soubor opatření označený jako „předcházení stavu nouze“ anebo samotný stav nouze podle energetického zákona anebo je vládou vyhlášen nouzový stav dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR z důvodu krizové situace v energetice.

Dvěma skupinami spalovacích stacionárních zdrojů, na které se budou nově doplňované závazné podmínky pro provoz vztahovat, jsou

1. Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, u nichž bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona[1]⁾, a
2. Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW, které jsou nyní v provozu max. 1500 h provozních hodin za rok a
   • platí pro ně specifické emisní limity uvedené v části I přílohy č. 2 vyhlášky s poznámkou, že platí pro stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny za rok nepřekročí 1500 h, nebo
   • mají specifické emisní limity stanoveny dle § 14 odst. 4, popř. s použitím § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, což jsou zdroje, u kterých již evropská legislativa, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (dále také jen „směrnice IED“), a související relevantní dokumenty (příslušné Závěry o BAT) předpokládá „mírnější“ úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.

Navrhovaná úprava pak stanoví, že v případě první skupiny stacionárních zdrojů se po dobu trvání mimořádného stavu, budou na tuto skupinu vztahovat závazné podmínky pro provoz, které mají tyto zdroje stanoveny v povolení provozu platném k 24. únoru 2022. Toto datum bylo zvoleno z důvodu jasného propojení navrhované úpravy se závažnou situací v energetice, která z důvodu ruské invaze na Ukrajinu nastala. V případě druhé skupiny stacionárních zdrojů bylo zvoleno řešení, podle něhož se na tyto zdroje uplatní závazné podmínky pro provoz relevantní v případě provozu do 1500 provozních hodin za rok (viz příloha č. 2 část I, poznámky pod tabulkou č. 1), jelikož se doba provozu těchto zdrojů během trvání jmenovaných mimořádných stavů podle návrhu nezapočítává do stanoveného limitu provozních hodin. To je nutným předpokladem pro další provoz takových zdrojů a zajištění dodávek tepelné energie i po ukončení mimořádného stavu. V opačném případě by uvedené stacionární zdroje v těchto mimořádných stavech nemohly být legálně provozovány, neboť pro delší provoz nejsou technicky vybaveny tak, aby splňovaly stávající minimální legislativní požadavky, tj. nejsou schopny plnit emisní limity stanovené podle úrovní emisí spojených s BAT pro běžný provoz, časově neomezený. V uvedených mimořádných stavech však převládá potřeba zachování dodávek energie (tepla) a jejich provoz proto musí být po nezbytně nutnou dobu umožněn při zachování stávajících požadavků na jejich provoz.

Je třeba zdůraznit, že návrh neumožňuje provozovatelům během mimořádného stavu provozovat stacionární zdroj, který neplní žádné emisní limity. Stanovují se v něm závazné podmínky pro provoz specifikovaných spalovacích stacionárních zdrojů, a to doplněním ustanovení § 14 a § 16 vyhlášky. V takovém případě bude tedy možné provozovat spalovací stacionární zdroj, který dodává tepelnou energii do soustav zásobování tepelnou energií, s využitím jiných paliv než zemního plynu. V případě neexistence navrhované úpravy by výroba tepelné energie z těchto zdrojů byla nahrazena dodávkou tepelné energie ze spalovacích stacionárních zdrojů využívajících jako palivo pouze zemní plyn. Aplikace nově navrhovaných závazných podmínek pro provoz se tak řídí pravidlem speciality (lex specialis derogat generali). Tímto bude zajištěna úspora zemního plynu, který tyto zdroje nebudou muset spotřebovat a bude tak možná jeho alokace pro jiná odvětví a pro domácnosti.

Praktická aplikace ustanovení bude vázána na vyhlášení režimu předcházení stavu nouze v energetice nebo stavu nouze v energetice pro celé území státu podle energetického zákona. V obou případech se jak předcházení stavu nouze, tak stav nouze samotný, vztahuje ke všem sektorům podle energetického zákona, tedy plynárenství, teplárenství a elektrizační soustavě. Rozhodujícími okamžiky, kdy začne a kdy bude ukončena aplikace nově doplňovaných závazných podmínek pro provoz, budou právě vyhlášení a ukončení buďto stavu předcházení stavu nouze, nebo stavu nouze. V navrhovaném ustanovení je též uveden nouzový stav vyhlášený pro celé území České republiky podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Podmínkou však zároveň je, aby vyhlášení nouzového stavu bylo zapříčiněno, nebo reálně souviselo s mimořádností v energetice. V těchto situacích platí přednostní potřeba zajištění dodávek tepelné energie. Aplikovat speciální právní úpravu nelze, pokud byl nouzový stav vyhlášen z jiných důvodů, např. z důvodů epidemie nakažlivé nemoci, v souvislosti s uprchlickou krizí nebo z dalších pro řešenou problematiku irelevantních důvodů.

Návrh úzce souvisí s vládním návrhem novely zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), (sněmovní tisk č. 259 schválený Poslaneckou sněmovnou 14. 7. 2022), který, mimo jiné, nově upravuje vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství pro celé území státu.

Provozovatelé dotčených skupin spalovacích stacionárních zdrojů budou moci namísto zemního plynu používat dočasně i další dostupná paliva a tím vytvořit úsporu v rámci celkových zásob této komodity, které budou dostupné pro průmyslová odvětví a domácnosti.

Dosavadní platné znění vyhlášky neumožňuje využít (v časově ohraničených nouzových situacích) některé existující a stále plně funkční zdroje energie, a tím reagovat na situaci nedostatku zemního plynu pro pokrytí potřeb v odvětví energetiky, průmyslu a domácností. Platné provozní limity (ať už limit provozních hodin v případě špičkových/záložních zdrojů či emisní limity) využití těchto zdrojů pro úsporu omezených zásob zemního plynu, kterými lze v topné sezoně disponovat, neumožňují.

Do § 14 vyhlášky se doplňuje nový odstavec, podle něhož provozovatelé stacionárních spalovacích zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 do 200 MW, které byly uvedeny do provozu před rokem 2003 a které dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií, budou mít v návrhu stanoveny emisní limity pro uvedené mimořádné stavy (předcházení stavu nouze a stav nouze podle energetického zákona, příp. nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Tato skupina spalovacích zdrojů dodávajících teplo má v současné době výjimku z emisních limitů podle § 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, která skončí k 31. 12. 2022. Následně by provozovatelé těchto zdrojů (pokud by nebyla zavedena navrhovaná právní úprava) měli ukončit provoz, resp. přejít na zemní plyn.

Nový odstavec 3 v § 16 má umožnit po dobu trvání mimořádného stavu provozování stacionárního zdroje, se kterým se pro dlouhodobý provoz během roku za normálních okolností nepočítá (zdroje záložní/špičkové). Doba provozu během mimořádných stavů se tedy podle předloženého návrhu nezapočítává do jim stanoveného limitu 1500 provozních hodin. To je nutným předpokladem pro další provoz takových zdrojů a zajištění dodávek energií po ukončení mimořádného stavu. Pro delší provoz nejsou technicky vybaveny tak, aby splňovaly stávající minimální legislativní požadavky, tj. nejsou schopny plnit emisní limity stanovené podle úrovní emisí spojených s BAT pro běžný provoz časově neomezený. V těchto stavech však převládá potřeba zachování dodávek energií (především tepla) a jejich provoz proto musí být po nezbytně nutnou dobu umožněn při zachování stávajících požadavků na jejich provoz.

Návrhové znění vyhlášky

N Á V R H

VYHLÁŠKA

ze dne ………2022,

kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9 a § 6 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 172/2018 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a
o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky
č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb., vyhlášky 190/2018 Sb. a vyhlášky č. 216/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:

„(5) Za účelem zachování dodávek energie se po dobu, kdy pro celé území státu trvá stav nouze nebo předcházení stavu nouze podle energetického zákona⁹⁾ anebo nouzový stav¹⁰⁾ z důvodu ohrožení dodávek energie, použijí pro spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, u kterého bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro který byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a který byl uveden do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu stanovené v povolení provozu platném k 24. únoru 2022, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona⁹⁾.“.

2. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Doba, kdy pro celé území státu trvá stav nouze nebo předcházení stavu nouze podle energetického zákona⁹⁾ anebo nouzový stav¹⁰⁾ z důvodu ohrožení dodávek energie, se za účelem zachování dodávek energie nezapočítává do stanoveného limitu provozních hodin u spalovacích stacionárních zdrojů, na něž se podle části I přílohy č. 2 k této vyhlášce vztahují specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s omezením provozu na 1500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za období 5 let, nebo u spalovacích stacionárních zdrojů s omezením provozu na 1500 provozních hodin za rok pro něž jsou v povolení provozu stanoveny specifické emisní limity postupem podle jiného právního předpisu⁶⁾.“.

Čl. II

Účinnost

1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2022.
2. Ustanovení § 14 odst. 5 a § 16 odst. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pozbývají platnosti dnem 31. května 2024.

[1]) Tato skupina spalovacích zdrojů dodávajících teplo má v současné době výjimku z emisních limitů podle § 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, která skončí k 31. 12. 2022. Následně by měli provozovatelé těchto zdrojů ukončit jejich provoz, resp. přejít na zemní plyn.